Dvořák & Martinů: Klavírní koncerty

Antonín Dvořák - Klavírní koncert g moll op. 33 (1876), Bohuslav Martinů - Klavírní koncert č. 4 "Inkantace" H 358 (1956). Ivo Kahánek - klavír, Bamberger Symphoniker, dirigent Jakub Hrůša. Už na první pohled je jedním z významných atributů této nové nahrávky výjimečná konstelace interpretů. Český dirigent i sólista a německý orchestr, který má ve své DNA český zvuk. Všechna tři jména silně rezonují v evropském i světovém kontextu. Symbolický význam má pak volba repertoáru: tatáž světová válka, jež v důsledku připravila orchestrální hráče Německé filharmonie v Praze o jejich domov a která tak dala roku 1946 vzniknout Bamberským symfonikům, vyhnala též Bohuslava Martinů z vlasti i z evropského kontinentu. Svůj Klavírní koncert č. 4 "Inkantace" (zaříkávání, zaklínání) psal v New Yorku na sklonku života, kdy bylo zřejmé, že už se domů nikdy nevrátí. Spojení Ivo Kahánka s Martinů je téměř bytostné a Inkantaci již rozehrál ve světových koncertních sálech (BBC SO, Jiří Bělohlávek - BBC Proms; Berlínská filharmonie, Sir Simon Rattle atd.) Předkládaná nahrávka pochází z koncertního provedení v Bamberku, jež nadšená kritika označila za objevné. Studiový snímek Dvořákova Klavírního koncertu je (ve stopách Svjatoslava Richtera) jedním z nejpřesvědčivějších návratů k původní skladatelově verzi díla, opouštějící "efektní a virtuosní vylepšení" pozdějších upravovatelů. Křehký a zpěvný Dvořák, který vždy dává přednost výrazové hloubce před nástrojovým efektem. Neopakovatelné setkání vynikajících (nejen) českých hudebníků nad výjimečným českým - a neméně světovým - repertoárem. Klavírní koncerty Dvořáka a Martinů - světová díla české hudby ve výjimečné konstelaci interpretů