Forgotten Czech Piano Concertos

Tři klavírní koncerty hodné znovuobjevení Zdálo by se, že je český klavírní koncertantní repertoár 19. a 20. století definován jmény Dvořáka a Martinů. Předkládaná nahrávka nás však usvědčuje z omylu. Přináší tři klavírní koncerty, na které jsme – k vlastní škodě – pozapomněli. Dvacetiletá Vítězslava Kaprálová psala klavírní koncert jako svou absolventskou práci. Premiéru bohatě instrumentovaného díla s brilantním sólovým partem sama dirigovala – a kritika psala o senzaci. V roce 1937 mladá skladatelka odjela za Bohuslavem Martinů do Paříže. Krátce nato, roku 1938, jí Londýn aplaudoval na festivalu Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu (ISCM), který zahájila provedením své Vojenské symfoniety s BBC Orchestra. O dva roky později však nemoc náhle ukončila její rozkvět v pouhých 25 letech. Ve stejném věku skládá svůj jediný klavírní koncert Karel Kovařovic, žák Zdeňka Fibicha, který se později prosadil především jako dirigent a v letech 1900–1920 byl šéfem opery Národního divadla v Praze. Jeho Koncert f moll dává sólistovi velký prostor k předvedení své virtuosity. Pavel Bořkovec, Foerstrův a Sukův žák, píše svůj koncert po válce již jako zralý umělec. V té době už v roli pedagoga formuje další generaci významných českých skladatelů (P. Eben, J. Novák, V. Sommer ad.). Hlavní protagonista nahrávky Marek Kozák, jehož renomé se pojí s řadou soutěžních úspěchů (Curych, Bolzano, Brémy, Praha ad.), se s potěšením vydává do krajin neznámých a zapomenutých. To dokládá i tato jeho objevná nahrávka. Karel Kovařovic (1862–1920) – Klavírní koncert f moll op. 6 (1887). Vítězslava Kaprálová (1915–1940) – Klavírní koncert d moll op. 7 (1935). Pavel Bořkovec (1894–1972) – Klavírní koncert č. 2 (1949). Marek Kozák – klavír, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dirigent Robert Jindra